Zpověď Václava Opletala, aneb jak tento rok bylo

Začátek letošní sezóny mám vcelku v mlze, ale s určitostí můžu říct, že začala brzo a to hlavně na Valově skále a na čertových skalách. Náš valašský Písek se mi letos dostal pořádně pod kůži a tak jsem se až na pár výjimek soustředil právě na něj. Přes jaro jsem střídal lezení na okolních skalách s lezením na umělých stěnách, především ve Zlíně. Začátkem léta jsem objel snad všechny okolní skály a skalky a vcelku hezky se prolezl. Až na pár jednodenních výletů na Slovensko za vápencem se první polovinu prázdnin nekonalo nic lezecky významného.

Začátkem srpna se to vše ale mělo změnit. Na chvíli jsem se odloučil od svých vrstevníků a se „starýma mazákama“ se vydal za svou první HOROlezeckou zkušeností. Jeli jsme do Vysokých Tater a to konkrétně do Furkotské doliny. S Martinem Červenkou, přezdívaným „Bukáček“ jsme tady úspěšně zdolali asi 300 metrovou Kozí stěnu. Po návratu domů jsem se začal těšit na pískařské dobrodružství v Adršpachu.

Tady jsem se soustředil především na spáry, kterých letos padlo opravdu hodně a moc jsem si je užil. I tady jsem se přidal k ostříleným a zkušeným horolezcům z našeho oddílu, z kterýma jsem před nedávnem navštívil i Tatry.

Spolu s nimi a jen kvůli jejich dobrotě a ochotě jsem se podíval na takové legendy jako jsou Tři Obři a Starostová. Podívat se na vrchol Starostové byl už dlouho můj sen, netušil jsem že bych se tam kdy podíval a už vůbec ne že tak brzo. Nyní se bohužel lezení nemohu věnovat tolik jako v dobách volna, snažím se alespoň jednou týdně navštívit umělou stěnu, bohužel mi to ale zatím moc nevychází.

O Vánočních svátcích se s kamarádem Rosťou Vilémem chystáme vypravit na náš první zážitek ze zimních hor a to zase Tatranský. Snad se opět zadaří a vše proběhne hladce a bezpečně.

Letošní sezóna byla plná nečekaných dobrodružství a výkonů.

Všem, naší partě mladých nadšenců a hlavně skvěle sehrané a kamarádské partii starších a zkušených horolezců, kteří mě vzali mezi sebe a kterým vděčím za zatím největší úspěchy ve svojem lezeckém životě moc děkuju.